Lidské tělo tvoří ze 70 % voda

Pravidelné doplňování tekutin napomáhá urychlit regeneraci organismu po zátěži nebo v jejím průběhu, přispívá ke zlepšení činnosti ledvin a k optimalizaci krevního oběhu. Správným pitným režimem se zabezpečuje nejen dostatek vody, ale i vhodné množství potřebných minerálních látek. V potu se ztrácí nejen voda, ale i minerální látky (ionty Na, K, CI, Ca, P, Mg a Fe). Mění se jejich zásoby a aktuální koncentrace v tělních tekutinách. Vnějším projevem dehydratace organismu a přehřátí mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace, nekoordinované chování, pokles pracovního výkonu a jeho kvality. Předpokládá se, že vyšší únavnost, ale i řada civilizačních chorob, včetně žaludečních, střevních a oběhových poruch, je bud‘ prvním příznakem, nebo následkem trvalého nedostatku tekutin.

Nedostatek vody je také jednou z příčin vzniku celulitidy! Pitný režim je též velmi důležitý při absolvování procedury ultrazvukové liposukce, tak aby část tuků, které se při zákroku uvolní do lymfatického a krevního řečiště, mohla být vyplavena spolu s močí.

Pít se musí průběžně!

Zde neplatí, že když celý den nic nepiji, večer vypiji 3 litry najednou a vše doženu. Tímto pouze dojde k náhlému zatížení organismu (srdce, ledviny, celý krevní oběh) a zvýšeně se vyplaví s močí i důležité vitamíny a minerály, které pak mají za následek rozvrat metabolismu.
Optimální přísun tekutin by se měl u dospělého člověka pohybovat okolo dvou litrů denně. Za teplého počasí nebo při zvýšené tělesné námaze by se mělo jednat o litry tři. Při doplňování tekutin je důležité, aby vypitý nápoj rychle prošel žaludkem do střeva, kde se vstřebává. Žaludek se optimálně vyprazdňuje, nepřekročí-li množství vypité tekutiny 600-800 ml/hod., větší objemy pouze vyvolávají pocit přeplněnosti.

Teplota nápoje

Lépe se vstřebávají chladnější tekutiny. V létě se doporučuje teplota nápoje kolem 16°C. Teplota nápoje by se nikdy neměla pohybovat kolem nuly. Příliš chladný nápoj způsobí výrazné překrvení ústní dutiny a hltanu s následným zvýrazněním pocitu žízně. V horších případech může vést až k zánětům nosohltanu.

V zimě by nápoje měly mít teplotu 20-25ºC.

Které nápoje jsou vhodné?

Kojenecká nebo filtrovaná voda,
stolní a pramenité vody,
bylinkové čaje a zelený čaj,
minerální vody s nízkou mineralizací.

Kterým nápojům se vyhnout?

Slazené nápoje (slazené minerálky, cola, energy drinky) mají vysoký obsah cukrů, zvyšují pocit žízně.
Sycené a bublinkové nápoje způsobují nadýmání a průjem.
Káva, černý čaj, alkohol (včetně piva) dehydratují organismus.

Minerálky - ano či ne?

Minerální vody středně a silně mineralizované nejsou vhodné jako základ pitného režimu, ani je nelze pít při určitých poruchách zdravotního stavu (např. minerálky s vyšším obsahem solí by neměli pít lidé s hypertenzí, oběhovými problémy, ledvinovými kameny apod.). Naproti tomu některé minerální vody mohou být u některých nemocí prospěšné nebo vhodným zdrojem některých esenciálních prvků. Jako léčivé nebo podpůrně léčivé se však užívají v časově omezených kúrách, nikoliv trvale. Minerální vody jsou pro své chuťové vlastnosti někdy vyhledávány a oblíbeny, ale trvalá konzumace středně a silně mineralizovaných vod představuje již zvýšené riziko vysokého tlaku, ledvinových, močových a žlučových kamenů, některých kloubních chorob, těhotenských komplikací nebo poruch fyzického vývoje u dětí. Denní příjem středně mineralizovaných vod by tedy v průměru neměl přesáhnout 0,5 litru, příjem silně mineralizovaných vod by měl být ještě nižší. Vhodné je minerální vody, kterými pitný režim doplňujeme, střídat. Všímejte si proto obsahu minerálních látek na obalu - důležitý je údaj o obsahu rozpustných látek.

Zdroj: Státní zdravotní ústav